Historie

Léčba zářením ve Fakultní nemocnici Olomouc má více jak stoletou tradici. Ozařovací deníky průkopníka radiologie dr. Bachera z roku 1908 dokumentují počátky rentgenové terapie a radiumterapie v Olomouci.

Z dochovaných záznamů si můžeme udělat mnohdy velmi detailní představu o radioterapii na začátku 20. století a zároveň o odborných kontaktech s renomovanými pracovišti ve Vídni. V následujících desetiletích byla léčba zářením prováděna pod hlavičkou rentgendiagnostického oddělení.K osamostatnění ambulantního Radioterapeutického oddělení došlo v šedesátých letech minulého století. Ozařovny byly tehdy vybaveny dvěma rentgenovými ozařovači pro hloubkovou terapii a třemi ozařovači pro povrchové a kontaktní ozáření. Stísněnost tehdejších poměrů dokumentuje skutečnost, že místnosti určené pro ovládání ozařovacích přístrojů sloužily současně jako pracovny lékařů a sester a rovněž jako ordinace pro kontrolní vyšetření pacientů.

K mírnému zlepšení situace došlo počátkem sedmdesátých let, kdy byla pro onkologickou ambulanci uvolněna samostatná místnost s vybavením na patřičné úrovni, což umožnilo v širší míře ambulantní aplikaci chemoterapie. Pro léčbu zhoubných nádorů dělohy pomocí radioaktivního radia byla zřízena radiová jednotka v přístavbě Gynekologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Rozsáhlejší změny v provozu Radioterapeutického oddělení byly spojeny s dokončením první etapy výstavby nového onkologického pavilonu na přelomu let 1979 – 80 a otevřením nové ambulantní a lůžkové části s 60 lůžky. Výstavbu v roce 1986 završilo otevření nových ozařoven a přesun radiové jednotky z gynekologické kliniky na nové lůžkové oddělení brachyradioterapie. Tradičně používaný zdroj záření pro brachyterapii – radium, byl po léta zaváděn pacientkám manuálně. Tento postup však přinášel obtíže v oblasti radiační hygieny (ozáření personálu) a ekologie (dlouhý poločas rozpadu, při němž je produkován radon). Tyto problémy se podařilo minimalizovat počátkem devadesátých let s pořízením přístroje pro tzv. automatický afterloading, který využívá jako zdroj záření radioizotop iridia. Nyní používaný iridiový zářič s vysokým dávkovým příkonem umožňuje aplikovat denní dávku záření v průběhu několika minut. Jde o významné zlepšení komfortu léčby proti minulosti, kdy bylo nutno ponechávat zářiče v těle několik hodin a někdy i dnů.

Chemoterapie v léčbě solidních zhoubných nádorů byla v počátcích aplikována na interních odděleních. Rozšíření spektra účinných cytostatik v sedmdesátých letech vedlo v olomoucké nemocnici k otevření samostatné ambulance pro léčbu zhoubných nádorů pod názvem Centrum klinické onkologie. Naprostou většinu tehdy léčených představovaly pacientky s karcinomem prsu. Zlepšení péče o nemocné léčené chemoterapií přineslo v roce 1980 otevření nového onkologického pavilonu. Hospitalizace nemocných tehdy umožňovala využít intenzivnějších léčebných metod (např. současná aplikace chemoterapie a radioterapie, vysokodávkovaná chemoterapie methotrexatem) současně se zvládáním nežádoucích účinků chemoterapie.

Vybudování Laboratoře klinické onkologie v roce 1987 zlepšilo možnosti diagnostiky a monitorování účinnosti léčby vyšetřením onko-markerů (již řadu let je součástí biochemických laboratoří). Během devadesátých let (a samozřejmě i nyní) bylo spektrum aplikovaných cytotoxických léků, hormonálních přípravků a léků podpůrné terapie trvale rozšiřováno o nejmodernější preparáty. V současnosti jsou pacienti s určitými typy nádorů prsu nebo tlustého střeva, ledvin, hepatocelulárního karcinomu, nádorů hlavy a krku, vaječníků, maligního melanomu i štítné žlázy léčeni pomocí cíleně působících léků nebo imunoterapií.

Prohlubováním spolupráce s ostatními klinickými i diagnostickými pracovišti v nemocnici, rozšiřováním ambulantní i lůžkové chemoterapie a otevřením ozařoven v roce 1986 byly splněny požadavky na komplexnost péče poskytované onkologickým pacientům, a proto došlo v roce 1988 ke změně statutu pracoviště – název „Radioterapeutické oddělení“ se změnil na název „Onkologická klinika FN a LF UP“.

Přednostou Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc byl v letech 1980-2005 prof. MUDr. Jindřich Macháček, CSc., od července 2005 do února 2008 byl pověřen vedením kliniky MUDr. Karel Ćwiertka, Ph.D. Od 1. února 2008 je přednostou kliniky prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.

Rudolf BACHER

8. července 1877 Zábřeh na Moravě
9. září 1925 Olomouc

Uznávaný rentgenolog, průkopník radioterapie byl synem lékaře a medicínu vystudoval na německé lékařské fakultě v Praze. Promován byl v roce 1901. Do Zemských ústavů v Olomouci nastoupil jako pomocný lékař chirurgického oddělení. V roce 1910 ale už pracoval jako samostatný rentgenolog a od roku 1922 se stal primářem rentgenologického oddělení, které v Olomouci založil. Stal se známým a vyhledávaným odborníkem, jeho věhlas daleko přesáhl hranice Olomouce i okolí města. Zemřel jako oběť svého povolání a oboru, který do poslední chvíle pomáhal rozvíjet, ve svých osmačtyřiceti letech podlehl rakovině způsobené mnohaletým ozařováním rentgenovými paprsky.